Kostel sv. Petra a Pavla ve Štěpánově nad Svratkou - představuje jednu z nejstarších staveb v oblasti horního toku řeky Svratky, a to díky dochovanému (zazděnému) románskému okénku za hlavním oltářem. Štěpánovský kněz se připomíná v roce 1285. Byl jím Heřman, vystupující v listině pro doubravnický klášter jako svědek vedle Štěpána z Pernštejna, Archleba z Medlova či Milka z Černvíru (CDM, č. 226, s. 296). Další písemná zmínka o kostele přichází s několika set letou odmlkou, a to v roce 1590. V 17. století ve Štěpánově farní správa zaniká a kostel se stává filiálním farnosti v Doubravníku. Fara se ve Štěpánově objevuje opět až od roku 1842. V roce 1871 postihl kostel požár.

Tvář původního kostela měnily přestavby, nutno je zmínit zejména barokní přestavbu. Mimo přestavby však jeho podobu bohužel změnil i katastrofální požár z 20. září 1917. Po něm se kostel ocitl v troskách po několik let, s obnovou se započalo v roce 1922. Stavby se ujal brněnský architekt Kopřiva a stavitel Hutař z Nedvědice. Pronikavá přestavba kostela proběhla v letech 1923-1924 a dala kostelu současnou podobu s kubistickými prvky vč. kazetového stropu nad lodí. V období 1999-2000 proběhla oprava střechy. Nové vysvěcení proběhlo 16. 11. 1924.

U kostela stojí samostatně věžový objekt zvonice z roku 1544.

Hornická kaple Nejsvětější Trojice ve Švařci - doba vzniku této nesmírně pozoruhodné stavby není známa, předpokládá se však její výstavba v souvislosti s důlními aktivitami, a to již v období vrcholného středověku. Nicméně první písemná zmínka o kapli pochází až roku 1596. Děje se tak při prodeji pernštejnského panství Pavlu Katharinovi z Kataru a švařecká kaple se jmenuje i s kostelním podacím. Kaple byla tehdy filiální a patřila k doubravnické faře (ještě roku 1771), později byla přifařena ke Štěpánovu nad Svratkou.

Podobu kaple formovaly stavební obnovy a přestavby. Jedna taková proběhla v roce 1708 a poté v roce 1857, kdy byla kaple výrazně obnovena na náklad Vladimíra hraběte Mitrovského. Během barokní přestavby (1708) vznikla půlkruhově završená okna v bočních stěnách lodi. Ve 40. letech 20. století došlo k výměně krovu (podle nápisu na jednom z prvků krovu roku 1946), v 50. letech proběhly výrazné terénní úpravy okolí stavby. Došlo k odkopání severního svahu, který přiléhal bezprostředně ke stavbě. Vznikla obezděná úzká ulička, lemující severní frontu kaple.

Nejstarší známé vyobrazení pochází z roku 1798, objevilo se v 1. sešitu Moravských pohledů (Mährische Aussichten) Jana Nepomuka hraběte Mitrovského. Autorem zdejších mědirytin je Franz Adalbert Conrad von Hötzendorf, který je vytvořil na přelomu let 1798-1799. V prvním sešitu se kromě švařecké kaple objevil i Plumlov a Pernštejn.

Kaple sv. Františka z Assisi v Ujčově - zdejší kaplička, vysazená na obecním pozemku naproti bývalé rychtě, byla nákladem zdejší obce vystavěna v letech 1871-1872. Světil ji 6. února 1872 štěpánovský farář Pavlíček. Původní zvonek, umístěný v kapličce, by za doby 1. světové války zrekvírovaný. Dne 1. října 1922 byl do kaple vsazen nový zvon, vážící 59 kg, který přišel obec na 3 118 korun. Nesl na sobě nápis "Darovali starousedlíci obce Ujčov". Při této slavnostní příležitosti prošla kaple důkladnou opravou. Na pořízení zvonu přispěla mj. ujčovská mládež částkou 46 Kč. Další oprava kaple proběhla ve 40. letech 20. století, na obnově se podílel Eduard Prajsler z Ujčova. Tehdy byl do kaple nákladem 7 000 Kč pořízen obraz sv. Františka z Assisi, vzešlý z práce akademického malíře Norberta Pokorného z Tišnova. Celé 4 000 Kč tehdy vynesla sbírka mezi občany. Na vysvěcení však musela ujčovská kaplička počkat skoro půlstoletí. Až v roce 1993 kapličku vysvětil brněnský biskup Vojtěch Cikrle a do této doby se datuje i její oprava. Ještě předtím nechal kapličku opravit štěpánovský farář Ludvík Pešek (1962). Jedna z posledních oprav proběhla po roce 2006. Z tohoto výčtu je zřejmé, že se o kapličku průběžně pečovalo a stavební výlohy vždy hradila obec a její občané, kteří vnímali svou zodpovědnost vůči místu, v němž žijí.

Kaple Panny Marie Růžencové ve Vrtěžíři - kaple se zvoničkou byla postavena roku 1862 nákladem vrtěžířské obce a vysvěcena o rok později (28. června). Do roku 1922 spadá oprava kaple a výměna zvonu. Roku 1997 byla kaple zasvěcena Panně Marii Růžencové.

Jedná se o prostou hranolovou stavbu o délce stran cca 4,5 m. Vstup do kaple je umístěn do pohledově exponované JV strany. Vstupní dveře jsou kazetové, dvoukřídlé. Stěna naproti vstupu je bez jakéhokoli otvoru, dvě okénka prolamují boční stěny. Okna mají podobu vysokých úzkých otvorů, zakončených půlobloukem. Vyplněna jsou jednoduchými osmitabulkovými výplněmi. V novodobé omítce zvýrazňuje okna omítková pasparta. Sokl kaple je zdůrazněn pouze odlišnou barvou nátěru. Valbovou střechu pokrývá plechová krytina, kaplička je zakončena hranolovou zvonicí a na vrcholu makovicí.

Kaple sv. Benedikta a sv. Scholastiky na Lískovci - přesný letopočet výstavby kaple není přesně znám, v roce 1880 byla zvonice upravena na kapli. Vedle zvoničky vybudovala zdejší obec v roce 1904 železný kříž, jehož mramorový podstavec nese nápis čerpající z Písma svatého (1 Kor 1, 18): "Slovo kříže jest sice těm, kteří hynou, bláznovstvím, ale těm, kteří dosahují spasení, tj. nám, jest mocí Boží. L. P. 1904." V roce 1926 byla kaplička opravena. Při této příležitosti došlo k výměně střešní krytiny, patrně původní šindel nahradil plech, jehož výrobu a položení obstaral klempíř Kožíšek z Bystřice nad Pernštejnem. Do vížky byl téhož roku 27. července zavěšen nový zvon, vyrobený zvonařskou firmou Manoušek v Brně-Husovicích. Obec přišel na 1 006 Kč. V roce 1998 došlo k vysvěcení.

Kaple Božího milosrdenství a sv. Faustyny v Kozlově - zdejší kaplička vyrostla v roce 1862 nákladem místní obce. Kaplička stojí na návsi, v malebné poloze nad návesním rybníkem. Nedaleko od kapličky se rozkládá blok bývalé rychty (čp. 4). Místní kaplička má podobu čtyřboké stavby na zhruba čtvercovém půdorysu o délce jedné strany cca 4 m. Vstupní východní strana je zdůrazněna asi 30 cm předstupujícím rizalitem, završeným trojúhelným hladkým štítem. V ploše rizalitu se nachází půlkruhově sklenutá nika a v ní vlastní vstup, orámovaný náročnějším tesaným kamenným ostěním, v jehož stojinách se objevuje motiv kónických tordovaných sloupků s podstavci a hlavicemi. Překlad je svisle rýhovaný. Interiér je ze severní a jižní strany osvětlen drobnými půlkruhovými okénky, zataženými za vnější líc kapličky.

Vedle kapličky stojí litinový kříž, na kamenném podstavci je vyryt letopočet 1849.

Kaple sv. Antonína Paduánského v Koroužném - kaple byla postavena místními obyvateli na vlastní náklad v roce 1856, vysvěcena byla téhož roku dne 2. listopadu štěpánovským farářem P. F. Ronovským. Kaple zaujímá vyvýšený skalnatý výběžek nad obcí a pohledově tvoří nejvýraznější dominantu obce. Jedná se o hranolovou stavbu bez tektonického aparátu. Segmentovým obloukem klenutý vstup prolamuje západní stranu. Interiér kaple je prostý, pouze východní stěnu doplňuje vysoká nika, v níž je umístěn obraz sv. Antonína Paduánského, darovaný kapli brněnským továrníkem Antonínem Mírným. Při nedávné rekonstrukci došlo k výměně staršího plechu za měděný a rovněž bylo pozměněno okolí kaple (nové schodiště z betonových stupnic a zámkové dlažby).